Asi není nejlepší nápad po 6 dnech bez kola vyjet rovnou do Orlických hor a nastoupat 1600 metrů, ale já to udělal. I přes nepřízeň počasí to byla jedna z nejkrásnějších etap letošního roku. Když jsem vystupoval ve Starkoči z vlaku, sluničko si zrovna nacházelo svoje místo mezi mraky a tak jsem sáhnul po opalovacím krému. Ukázalo se, že naprosto zbytečně. Jednak mě v podstatě hned od Náchoda obklopovaly stromy a druhak to byla poslední díra mezi mraky, kterou si ten den slunce našlo. Jak nabývala nadmořská výška, postupně se ochlazovalo a vrchol Šerlichu byl zahalen mlhou. Ani to mě však neodradilo a podruhé jsem letos zdolal Šerlich, kde se nachází Masarykova chata. V cyklobaru jsem se občerstvil svou traťovkou, k tomu přidal kolu a černý čaj na zahřátí. Na Šerlichu jsem měl sice v nohách "teprve" 40 kilometrů, ale již jsem nastoupal 1100 výškových metrů. Věděl, jsem, že zbývajících 50 km bude převážně z kopce. Bylo, ale jede se relativně špatně, když skrz hustou mlhu nevidíš dále než deset metrů. Plaštěnka tentokrát posloužila jako vítaný společník jak proti mrholení tak proti chladu. Ovšem brýle mi v tu chvíli byly platné asi jako hluchému MP3 přehrávač, neboť nedisponují stěrači. Projel jsem kolem poutního kostela v Neratově, nekolikrát minul hraniční přejezd do Polská, vychutnal jsem si přejezd přes Zemskou bránu (bránu Orlickcýh hor) a potom už hurá do Žamberku na zpáteční vlak. Největší radost jsem měl z toho, že jsem tuto etapu zvládl po šesti dnech volna. Množství nastoupaných metrů je podobné tomu, které mě čeká na GP Královéhradeckého kraje, ovšem ta délka a především rychlost bude snad o něčem jiném.
Pár fotek z výletu naleznete na mém facebookovém profilu. https://www.facebook.com/miroslav.krcmar.94