Když cyklista bojuje s větrem

Cyklostezka přes osadu Bědovice je moc fajn. Je v lese (nefouká tam vítr), nesvítí tam sluníčko (není horko), když drobně prší, skrz stromy to na vás nepadá a sem tam vám zamává sympatická slečna sedlající koně. Výhody cyklostezky jsou tu tam, když jsem se tam vydal dneska cca 8 hodin po vytrvalém dešti a při 18 stupních Celsia. Cyklostezka je v lese (silnici nestačila oschnout a navíc se na cestu nahromadil bordel z lesa, takže jsem měl nohy a kolo pěkně zablácený), nesvítí tam sluníčko (je tam zima), když pořádně zafouká vítr padají na vás z listí zbytky vody a slečnu na koni abych pohledal. Po výjezdu z lesa jsem poznal, že na posledních třinácti kilometrech mě čeká pravé větrné hradecké peklo, tak jsem do toho zase jednou dupal. Dvacet minut v anaerobním prahu však není nic s čím by si moje tělo neporadilo, leč bolí to. :-)