Za doprovodu červánku na nebi slunce zapadlo za mraky a přineslo s sebou tmu a chlad. Nic naplat, že jsem vyjel a teploměr ukazoval třiaadvacet stupňů, stačila minuta bez slunce a hned ruce pocítil závan studeného vzduchu. Bude to nejspíše tím, že při pohledu na kalendář na mě zcela evidentně kouká devítka tudíž měsíc ve znamení chladných nocí. Dnes přišla ke slovu i blikačka rudé barvy neboť bezpečnost vždy na prvním místě. Raději ani na hrdinu jsem si tentokrát nehrál a po výjezdu z bělečského lesíka namířil jsem svého cyklooře do malšovických lesů, tedy kratší cestou k domovu. Lehká a téměř pomíjivá vlna vzteku mě popadla při pohledu na mou průměrnou rychlost po etapě.