Po Tour v Polsku mě přepadlo nachlazení, alergie a výsledkem byla nejhorší nemoc pro chlapa na sedm R-Ý-M-I-Č-K-A. Celý týden jsem se necítil zrovna dvakrát ve své kůži, sice jsem důstojně s vámi objel spinning lekce, ale na ježdění venku to moc nebylo. Pomaličku jsem se smiřoval s tím, že v Polsku to by poslední trip letošního léta. Až přišla sobota, mě už bylo mnohem lépe a venku neodolatelně svítilo slunce. Nemohl jsem svého TREKa nechat v klidu doma a šel jej provětrat. Příliš jsem to na závěr sezony nepřeháněl, důkazem budiž nízka rychlosi i tepová frakvence. V cestě od Bělečka do Krňovic jsem potkal superdomestika s názvem traktor s přívěsem. Neomylně jsem se zavěsil a povozil se rychlostí kolem 40 km/h s minimální námahou. Bohužel můj superdomestik na mě v Krňovicích zapomněl a odbočil na špatnou stranu. Já nažhaven a rozjet jsem se opřel do pedálů a i s mírnou podporou větru v zádech se dařilo držet vysoké tempo při vysoké rychlosti. Nepatrné, ale intenzivní křeče v lýtkovém svalu na levé noze mi daly jednoznačně najevo, že letos už mají našlapáno přes čtyři a půl tisíce kilometrů a že potřebuji vážně odpočinek. Ubral jsem převod, zvýšil kadenci a v klidnějším tempu dojel domů. Přece se nebudu na začátku října tak mučit. Byl tohle poslední trip? Uvidíme.